Marcela Krčálová

Prožitkové semináře, Rodinné konstelace, Čokolády Jordis´

26.6.2016 – DEN ŠESTÝ:

Trasa: Malešov - Sion – Chotěměřice - Pančava – v lese na mechu

***

Noční bubnování dešťových kapek na stan mne během noci několikrát probudilo a vzápětí zase ukolébalo.Se svítáním déšť nepřestával. Z vedlejšího přístřešku se ozývalo pochrupování pana domácího. Nebylo kam spěchat. A navíc ranní přerývaný spánek mi přinesl spoustu snů, které bohužel první dopolední nesmělé paprsky slunka zahnaly do zapomnění.

Až okolo desáté déšť ustal úplně. Než jsem si uvařila výživnou kaši, vzbudil se i pan Mirek. Poptal se, jak se mi spalo a pak povídá: „Nechcete kafe?“ S vděčností jsem si nechala nasypat dvě lžičky kávy do plecháčku, který jsem si nesla s sebou. Je to dárek od mé drahé Barbory Bevilagui, který mi věnovala po koncertu Anety Langerové v Trutnově. Byl to její poslední koncert turné NA RADOSTI (což je i mé oblíbené CD). Sloky písní z tohoto CD mne provázely celou poutí, stejně jako vděčnost za hudbu a texty od Anety, které tolik souzněly s mým prožíváním cesty.

Krajina vzdálená stále voní a sílu má, voní a sílu má…

Popíjeli jsme voňavou kávu a popovídali jsme si, než byl stan suchý a připravený ke sbalení. Poděkovala jsem panu Mirkovi za azyl i láhev pitné vody a on řekl: „Já vám taky děkuju. I za povídání. Víte – já jsem tu tak sám…“

Jeho slova mi ještě zněla v duši, když jsem procházela liduprázdným Malešovem. Je prima, že jsem ráda občas sama, a přesto se necítím osamělá, a taky že mám pár dobrých přátel, když je té samoty na mně už nějak moc.

***

Předešlý den byl na ušlé kilometry poněkud chudý – jen asi 15 km. Měla jsem tedy co dohánět do plánované dvacky denně. Ještě doplnit zásoby, a hlavně nenechat si zkazit náladu od nevrlé prodavačky, že!

A pak už jsem vyrazila ostřejším tempem po hrázi malešovské přehrady a dál vzhůru do kopců, které mé optimistické tempo okamžitě zbrzdily. Ale ten vzduch, TEN VZDUCH!!! Po dnech tropického vedra se všechny mé plicní sklípky tetelily blahem s každičkou vdechnutou porcí vzdušného živlu.

Na cestě opět nikde nikdo. Jen kousek před hradem Sion jsem potkala mladou maminku, za kterou se pomalu loudal malý kluk s dřevěným mečem. Povídám mu: „Ahoj, princi!“ „Já nejsem princ, já jsem Ota!“ „Tak ahoj, Otíku!“ Usmáli jsme se na sebe a dál každý z nás kráčel svým směrem. Další korálek do náhrdelníku Radosti…

***

Vykopávky hradu Sion mne překvapily svou rozlehlostí. Pokoukala jsem, posvačila, ale žádné velké zdržování, bylo třeba jít dál.

Bahýnko, Bahno… ne, to nemluvím o kvalitě lesních a polních cest, ale o kouzelných jménech českých vesnic, do kterých směřovaly turistické značky, které jsem míjela. Cyklisticko-turistická stezka byla lemována spoustou zralých lesních jahod, které nikdo netrhal. Pochopitelně – kdo by slézal z kola… Turisté, poutníci, pocestní – kde jste? Shodila jsem batoh a mlsala ty voňavé, červené, slaďoučké jahůdky, které jsem milovala už jako děcko. A neodolám jim ani dnes, když se na mne smějí z trávy.

Houby, další má velká láska! Pár hub do klobouku a bude na oběd. Naše Matka Příroda je přeci tak štědrá…

A pak přišlo bahno i na cestě. Tak usilovně jsem se vyhýbala blátu v hlubokých kolejích od těžké lesní techniky, až jsem se vyhnula i odbočce a zase jsem trošku zabloudila. Přiznávám – maličko jsem bloudila každý den. Někdy z nepozornosti, někdy bylo těžké určit, kudy vede značka, když označené stromy na křižovatce lesních cest byly nedávno pokáceny a nové ještě nedorostly. A tak jsem se ztrácela a zase nalézala – jako v životě. Na rozdíl od některých životních situací jsem si to ale tentokrát krásně užívala. A děkovala Svazu českých turistů a všem značkařům, že udržují síť značených tras v naší republice funkční tak, jak to nemá jinde na světě obdoby!

A mimochodem - co nových, zajímavých míst člověk objeví při bloudění!

Chotěměřice – Pančava. Na mapě označená hospůdka. Těšila jsem se na polévku nebo něco dobrého. A taky že tam doplním vodu a třeba někde poblíž přespím, protože nožky už zase začaly zpívat svoji bolavou písničku. Dorazila jsem ke krásně restaurovanému mlýnu, kde na ceduli stálo: Červen – zavřeno. A nikde žádné známky života. Ajta krajta! O kus dál další překážka: rozvrtaná silnice, kde právě odstranili starý most nad potokem. Nebyl to žádný veletok. Silničáři přes něho provizorně položili dvě fošny jako lávku. Stačí tři dlouhé kroky a jsem na druhé straně. Tedy – to platí pro všechny ostatní, co nemají strach z výšek (i když to byly pouhé dva metry). Mé unavené, třesoucí se nohy mi dovolily sunout se jen pomalu vpřed, centimetr po centimetru. Vrávorala jsem pod těžkým batohem, a to, že jsem se dostala na druhou stranu, i teď považuji v dané situaci za mimořádný výkon. Ale zároveň jsem se smála sama sobě a představovala si, jak by se asi královsky bavili náhodní pozorovatelé: Co to tam, proboha, ta divná ženská vyvádí???

Osmá večerní se blížila a přede mnou další kopec. Po prvních pěti minutách tvrdých došlapů na asfalt má chodidla protestovala víc a víc a bolest se stávala nesnesitelnou. Mé měkké boty byly sice pohodlné, ovšem nepříliš vhodné pro dlouhou chůzi s těžkým batohem. Ale říká se: Když nemůžeš, tak ještě třikrát můžeš! Tento večer jsem musela souhlasit. Jako kdybych se najednou přepnula do změněného stavu vědomí. Dvoukilometrový kopec jsem vyšla na jeden zátah – jako robot. Když jsem konečně odbočila do lesa a našla si místo pro stan na zeleném mechu v hájku mezi makovými poli, byla jsem přesvědčena, že se další den nepostavím na nohy.

Hrst ořechů a trochu vody místo večeře stačilo a šup do spacáku. Bolest nohou však byla větší než únava. Převalovala jsem z boku na bok – naštěstí na polštáři z mechu, který byl měkoučký jak moje milovaná postýlka. Krátce před půlnocí se znovu spustil jemný, ale vytrvalý déšť. Teprve pak jsem konečně upadla do bezvědomí – ale s vědomím, že třetinu cesty už mám za sebou!

 

 

RSS
Santiago de Volary
Památník obětem 1.sv.války - Malešov
Památník obětem 1.sv.války - Malešov
 
Detail obrázku
Jan Roháč z Dubé
Jan Roháč z Dubé
 
Detail obrázku
Něco z naší historie
Něco z naší historie
 
Detail obrázku
Sion
Sion
 
Detail obrázku
Sion v plné kráse...?
Sion v plné kráse...?
 
Detail obrázku
Po archeologických vykopávkách
Po archeologických vykopávkách
 
Detail obrázku
Dávno, dávno tomu...
Dávno, dávno tomu...
 
Detail obrázku
DSCN2859
DSCN2859
 
Detail obrázku
Památník na Sionu
Památník na Sionu
 
Detail obrázku
Památka na husitského revolucionáře
Památka na husitského revolucionáře
 
Detail obrázku
DSCN2863
DSCN2863
 
Detail obrázku
Lidová tvořivost
Lidová tvořivost
 
Detail obrázku
Suchou cestou Bahnem
Suchou cestou Bahnem
 
Detail obrázku
 
 
Powered by Phoca Gallery

 

Copyright © 2017  Marcela Krčálová - Průvodce osobním rozvojem

 

Kompletní tvorba webových stránek Náchod - Webovky pro Vás - Sylvie Novotná